Křemže a okolí
Bohouškovice
Nejznámější jihočeskou lokalitou opálů jsou bohouškovická pole. Podle mne je nejlepší lokalitou pole z. od Bohouškovic směrem dolů k lesu. Vyskytují se zde opály mléčné, žlutě, červeně (příměs Fe), zeleně (příměs Ni) a modře zabarvené, ale sběrateli nejžádanější jsou opály černé. Zvláštím druhem opálů, které se vyskytují na této lokalitě a které jsou také velice žádané, jsou opály s dendritickou kresbou, kterou tvoří příměs Mn. Opály na této lokalitě jsou sice většinou pouze střepiny a úlomky z opálových hlíz, které se zde vyskytovaly původně a dnes již jsou dávno vybané, ale pořád se zde dá něco najít.
Bohouškovice leží cca 2 km s. od Křemže pod hřebenem Kluku (740 m). Nejlépe se dá do Bohouškovic dostat z nádraží Křemže, které ovšem leží v sousední vesnici Mříč (2, 5 km od Bohouškovic): Od nádraží jděte doprava nahoru po silnici, pak malou asfaltkou až ke kravínu. Zatočte doleva a projděte po asfaltce kolem kravína. Pokračujte kolem pole (kde see vyskytují pyropy a eklogity) až na rozcestí ze silnící. Tady zatočte doleva a hned doprava (u cedule Bohouškovice). Po cca 1 km dojdete do Bohouškovic. Opály s nacházejí na poli z. až sz. od vesnice (Na mapce je tato lokalita pod číslem 1).
Další lokalita opálů se nachází v lese sz. od Bohouškovic. Opály se tam vyskytují v náplavech bezejmeného potoka (pracovně jsem ho nazval Opálový - jak přínačné :-), který teče z bohouškovických polí do potoka Lesák (Na mapce je lokalita označena číslem 2).
U potoka byly hojné nálezy zejména po srpnových povodních, tzn. tato lokalita je velice bohatá v období po hodně velkých deštích.
V povodí potoka Lesák se nachází třetí lokalita opálů. Ta už je sice blíž ke Stupné, ale já ji ještě řadím do bohouškovické oblasti. Tato lokalita je tvořena erozním korytem v polích, vzniklým pravděpodobně po letošních povodních. Velká voda tam z půdy vymlela mnoho opálů a nanesla je až do potka Lesák, do kterého se erozní koryto vlévá (na mapě je lokalita jako číslo 3).
Mapa s vyznačenými lokalitami v okolí Bohouškovic. (1:10 000)
Fotografie z lokality Bohouškovice
Mříč
Na této lokaltitě, kterou tvoří roh pole a meliorační strouha, se vyskytují granáty - pyropy. Jejich výhodou, oproti pyropům od Holubovského mlýna je, že jsou většinou zbavené matečné horniny a někdy i kelyfitové slupky. Společně s pyropy se na loklitě nachází i poměrně vzácná hornina eklogit.
Na lokalitu se dá snadno dostat z nádraží ve Mříči (stanice Křemže): Od nádraží jděte doprava nahoru po silnici, pak malou asfaltkou až ke kravínu. Zatočte doleva a projděte po asfaltce kolem kravína. Pokračujte kolem pole až skoro k rozcestí se silnicí. Po obou stranách silnice (ale spíš na té levé) se vyskytují pyropy a eklogit.
Pozn.: O kilometr dál na sz. leží Bohouškovice a naleziště opálů (viz výše).
Fotografie z lokality Mříč
Holubovský mlýn
V okolí Holubovského mlýna ( 1 km j. od Křemže, 1,5 km zsz. od Holubova) se nacházejí vlastně dvě zajímavé mineralogické lokality, ale jsou velice blízko sobě, takže jsem je spojil dohromady.
První z nich je zářez cesty 50 m s. od Holubovského mlýna, kde se vyskytují pyropy. Tyto pyropy jsou ovšem zarostlé v matečné hornině (hadci) a poměrně těžko se vytloukají. Navíc je tato lokalita v CHKO Blanský les, takže by se to ani němělo dělat. Nejlepší je sebrat nějaká vydrolená zrnka pod skalkou nebo na cestě.
Druhou lokalitou jsou malé štolky na magnesit na svazích nad Křemežským potokem j. a jz. od Holubovského mlýna. Největší koncentrace štolek a haldiček je asi 200 m jz. od Holubovského mlýna u soutoku malého potůčku s Křemežským potokem. Magnesit se zde vyskytuje v malých žilkách v hornině.
K Holubovskému mlýnu se dá dostat z Křemže nebo z Holubova. Při cestě z Křemže se jednoduše držte Křemežského potoka (po proudu) a po 1 km dojdete k chatovému táboru, v jehož sousedství je Holubovský mlýn.
Při cestě z Holubova (od nádraží) jděte kousek podél kolejí (směrem na České Budějovice) a před železničním mostem zatočte doleva dolů po cestě. Dole v údolí se dejte doleva proti proudu potoka a asi po kilometru dojdete na louku, na které zatočíte doprava a dojdete k Holubovskému mlýnu (kdybyste pokračovali ještě asi 200 m proti proudu potoka, došli byste přímo na lokalitu s magnesitem; na lokalitu s pyropem je třeba zatočit k mlýnu) .
Fotografie z lokality Holubovský mlýn
Křemežské ložisko niklu
V Křemežské kotlině se kromě nalezišť jiných minerálů nachází také ložisko niklu v místě zvaném Perk. I přesto, že je zde v hornině obsaženo průměrně pouhé 1 % Ni, jedná se o největší naleziště niklu v ČR. Ložisko bylo objeveno na konci 2. světové války, kdy se Německo snažilo využít co nejvíce nerostných surovin za účelem pomoci vojenskému průmyslu. Na ložisku byla zahájena pokusná těžba a byla zde postavena 6 km dlouhá úzkokolejná železnice, která měla dopravovat vytěženou rudu do úpravny. Tato úpravna byla umístěna poblíž nádraží v Mříči, budovalo se zde také překladiště, kde se měla ruda překládat do normálních železničních vagónů. Po válce byla ovšem těžba zastavena a úzkokolejná trať rozebrána, jen na několika místech se dochovaly zářezy či náspy. V padesátých a šedesátých letech bylo ložisko znovu prozkoumáno, byly vyhloubeny mělké šachtice a také několik vrtů. Ložisko však bylo vyhodnoceno jako nerentabilní a tak se zde nikdy nezačalo těžit.
Nikl se na ložisku Perk vyskytuje hlavně v hydrosilikátech. Niklonosná poloha je až 18 m mocná a přechází z jílových zvětralin do navětralého hadce. Maximální obsah Ni v hornině je 6 % , průměrně však kolem 1 %.
Náš team se v roce 2001 pokoušel nalézt pozůstatky z těžby. Fotky ukazují, co tam ještě zbylo a co se podařilo najít.